Manželka prvního historicky známého českého panovníka z rodu Přemyslovců, Bořivoje I., pocházela ze země sálských Srbů a byla dcerou jejich knížete Slavibora. Narodila se někdy po roce 850 a před rokem 875 byla provdána za Bořivoje I. Lze předpokládat, že sňatek Ludmily a Bořivoje úzce souvisel s velkomoravskou zahraniční politikou, která v té době dosáhla význačného diplomatického úspěchu při mírovém jednání s Východofranskou říší ve Forchheimu. O sto let mladší legendy hovoří o Ludmilině křtu na Moravě, často je jako křtící uváděn arcibiskup Metoděj. Zároveň ale nelze vyloučit ani možnost, že právě v mocenskěm a církevním centru Velké Moravy došlo ke sňatku knížete Čechů Bořivoje s dcerou knížete Srbů Ludmilou, přičemž tím mohlo být završeno připojení obou území pod velkomoravskou správu
Ludmila s Bořivojem jsou považováni za první historicky známý český panovnický pár a jako první známá generace jsou prapředky českých panovníků až do likvidace českého království na podzim 1919. Velmi zajímavě však působí také skutečnost, že i většina českých královen přivdaných na pražský trůn má Ludmilu a Bořivoje mezi svými předky. Tato skutečnost ukazuje na velmi vysokou vzájemnou provázanost a spřízněnost většiny evropských panovnických rodů, neboť manželky českých králů pocházely téměř ze všech zemí Evropy. Právě z tohoto důvodu začíná přehled českých královen svatou Ludmilou, neboť ji je možno považovat za pramáti českých králů a kromě několika výjimek také za pramáti všech českých královen.
Svatá Ludmila však nebyla pouhou pramátí českých panovníků, ale stala se také po své mučednické smrti první českou světicí. Po smrti svého manžela těsně před rokem 890 se zaměřila na výchovu dětí, z nichž jmény známe jen Spytihněva a Vratislava. O dvě desetiletí později se podle legend měla podílet také na výchově svého vnuka, pozdějšího knížete a světce Václava. Při tom se prý dostala do sporu se svou snachou Drahomírou, která jej řešila vysláním vrahů. Dnes již těžko dokážeme rekonstruovat reálný průběh děje, nelze však zamlčet, že podobný príběh sporu mezi tchýní a snachou se ve středn? Evropě v 10.století skutečně odehrál. Došlo k němu ale až v 80.letech, přičemž aktérkami sporu o výchovu mladičkého císaře Oty III. byly jeho matka Theofano a babička Adelheid. Protože doba tohoto sporu se téměř přesně kryje s obdobím vzniku prvních ludmilských legend, není možné vyloučit, že právě vztah mezi Theofano a Adelheid autora legendy inspiroval. V každém případě však svatá Ludmila zemřela 15.září 921 na Tetíně jako šedesátiletá, a to rukou vrahovou.